Jsou magnáti módního průmyslu skutečně konkurenti?

O tom, že módní průmysl je v podstatě řízen několika magnáty, kteří ovládají jeho naprostou většinu, není pochyb. Jsou známa jejich jména, můžeme je potkat na módních přehlídkách, oděvy jejich značek najdeme v každém obchodě s oblečením. Zdálo by se tedy, že je vše v pořádku. Tito lidé či firmy si konkurují, a vytváří tak zdravé tržní prostředí, alespoň v tomto průmyslu. Alespoň tak bychom si to mohli myslet. Ukazuje se však, že tomu tak není.

Jedním z hlavních účelů konkurence je, aby firmy kompletně neodíraly své zákazníky. Počítá se s tím, že pokud jedna firma bude nabízet své zboží za předražené ceny, jeho konkurent bude prodávat podobný produkt levněji. Bude mít tedy více zákazníků a donutí i toho prvního, aby zlevnil. Je to poměrně jednoduchý princip, a není důvod, proč by neměl fungovat i v módním průmyslu. Ovšem ukazuje se, že tomu tak není.

Abychom se o tom přesvědčili, stačí se podívat, jaké jsou výrobní náklady například na jedny kalhoty, a porovnat tuto částku s tou, za kolik se běžně prodávají. Rozdíl je zde skutečně veliký, a předpokládali bychom, že konkurence tuto záležitost srovná. To se však neděje, a z dobrého důvodu.

Pokud je totiž průmysl v podstatě v rukou několika málo firem, nic jim nebrání uzavřít dohodu za zavřenými dveřmi, kdy se všichni domluví, že budou mít určité minimální ceny svého zboží. Lidem pak nezbude nic jiného, než je za onu částku koupit (zvláště když je to něco skutečně potřebného, jako právě oblečení), což pro všechny firmy znamená vyšší zisky.

V ideálním případě by na scénu přišla nová firma, která by nebyla součástí této dohody a nabízela své zboží za méně. Ovšem ani to není možné, neboť tito průmysloví giganti nedovolí v podstatě nikomu, aby získal byť i jen malou část trhu, neboť by je to mohlo ohrozit. Jistě, rozhodně to není fér vůči zákazníkům, avšak bohužel, alespoň v současné době, se nejedná o nic nelegálního. Doufejme, že se to v budoucnu změní.